Fluoridy
Fluoridy jsou sloučeniny, které hrají velkou roli v prevenci vzniku zubního kazu. Mechanismus účinku fluoridů se může rozdělovat podle období, ve kterém na tvrdé zubní tkáně působí. A tomu je buď před prořezáním, nebo po prořezání zubů. Před prořezáním zubů působí fluoridy na mineralizaci vytvářejících se zubních tkání. Po prořezání zubů mají za úkol především podporovat remineralizaci zubní skloviny, v níž dochází vlivem působení kyselin bakterií zubního povlaku k uvolnění minerálů, tedy k demineralizaci.
Ukládáním fluoridů do zubních tkání (zejména zubní skloviny) dochází k tvorbě fluoroapatitu, který zvyšuje jejich pevnost a odolnost vůči kyselému prostředí. Tím pádem fluoridy jednak podporují proces remineralizace a zároveň snižují možnost další demineralizace. Čím dříve jsou zabudovány do zubní skloviny, tím je zvýšena její odolnost vůči vzniku zubního kazu. Fluoridy také působí na bakterie zubního povlaku a ovlivňují jejich metabolismus.
Přijímány mohou být buď systémově díky fluoridizaci pitné vody, mléka a soli či ve formě fluoridových tablet předepisovaných lékařem. Aplikace je možná také lokální pomocí fluoridů, které jsou běžnou součástí zubních past, ústních výplachů či zubních laků a gelů. Lokální aplikace je dnes často preferovanou možností. Mezi nejčastěji používáné sloučeniny patří fluorid sodný a aminfluorid. Zejména u dětí jsou doporučovány zubní pasty s obsahem fluoridů. Obsažená koncentrace se vždy odvíjí od věku dítěte a měla by být vždy dodržována. Dětské ústní výplachy s fluoridy jsou vhodné od 6 - 7 let věku dítěte. Pro profesionální použití existují i fluoridové laky s vyššími koncentracemi, které jsou aplikovány v zubní ordinaci preventivně či při zvýšené kazivosti. Fluoridové gely s nižší koncentrací pro domácí péči by měly být používány na doporučení zubního lékaře a jsou zpravidla určeny k aplikaci 1x za 1 - 2 týdny.