Parodont
Parodont je soubor 4 tkání, které mají za úkol ukotvit zub v čelisti. Patří mezi ně dáseň, alveolární kost, cement pokrývající povrch kořene zubu a periodoncium neboli úzká štěrbina mezi alveolární kostí a kořenem zubu vyplněná pružnými vazivovými vlákny. Dáseň je měkká tkáň kryjící alveolární kost. Na zub naléhá okolo celého krčku. Část kolem krčku zubu je volná a kolem dokola vytváří mělký žlábek, tzv. dásňový žlábek (sulcus gingivalis).
Ten je u zdravé dásně přirozeně hluboký cca 0,5 – 3 mm. V mezizubí vybíhá dáseň do trojúhelníku vyplňující mezizubní prostor, v tzv. mezizubní (interdentální) papilu. Zdravá dáseň je světle růžová, s mírně dolíčkovaným povrchem. Není citlivá na dotek, ani nekrvácí. Dáseň, která je zarudlá až tmavě rudá, oteklá, přecitlivělá a krvácí při čištění či ukusování tvrdého sousta je známkou zánětu.
Alveolární kost je kostí horní a dolní čelisti v okolí zubů. Zub je zasazen v zubím lůžku alveolární kosti, v tzv. alveolu. Mezi zubem a kostí je úzká štěrbina, tzv. periodontální štěrbina obsahující vazivová kolagenní vlákna. Tato štěrbina se spolu s vlákny souhrnně nazývá periodoncium. Cement je pak tvrdá zubní tkáň, která kryje v tenké vrstvě celý povrch kořene.
Existence parodontu je vázána na přítomnost zubu. Dojde-li ke ztrátě zubu, zaniká i jeho parodont.